Čas na přečtení: 5 minut
Představte si, že po generace se vaše rodina živí rybolovem z jezera, na jehož břehu vlastníte malý pozemek. Nebo chovem dobytka, který spásá okolní travnaté porosty. Jenže ryb je čím dál tím méně, sucho čím dál tím delší a tráva neroste. Musíte hledat zdroj obživy jinde. Co budete dělat, když nic jiného vlastně moc neumíte?
Jste totiž v Keni, na břehu Viktoriina jezera a do školy jste nechodili ani vy, ani vaši rodiče. Přestěhujete se do Nairobi? Mnoho rodin do města odejde, aby jich většina nakonec zůstala ve špinavých slamech, kde za nedůstojné bydlení v plechových boudách platí nájem. A přitom to tak nemusí být. A pro mnoho rodin už není – i díky jedné malé neziskové organizaci z Litoměřic, s kterou dnes spolupracuje naše školní farma.
Chcete-li nakrmit hladové, dejte jim prut. Nebo semínka.
Občanská válka ve Rwandě se tehdy ještě studující mladé Renatě Rokůskové vryla hluboko do mysli a potřeba „něco“ pro Afriku udělat přetrvala i dlouho po ukončení tohoto konfliktu. Život jí zanesl na břeh Viktoriina jezera v Keni a ona nechápala, proč lidé opouští své úrodných pozemky a na jídlo si odjíždí vydělat do měst. Vždyť by jim mohlo vyrůst před domem! Mohlo, pokud by je někdo pěstovat naučil.
Zorganizovat finanční sbírku na pomoc chudým rodinám je vždy krátkodobé řešení. Chcete-li nakrmit hladové, naučte je chytat ryby. Nebo pěstovat zeleninu. A paní Rokůsková se rozhodla, že na to půjde od školy – pěstovat je potřeba naučit hlavně děti, které mají to štěstí a do školy již chodí. A doufat, že ony pak zapojí rodiče. ShineBean učí děti v Keni ekologicky farmařit, aby mohly podporovat své rodiny a produkovat zdravé lokální potraviny. Děti na farmy chodí ve volném čase, spolu pracují v týmech a každý měsíc jejich práci hodnotí a boduje speciální komise. Za získané body pak díky partnerské spolupráci s českými školami putuje dětem finanční pomoc a ony si pak mohou koupit učebnice nebo boty.
Ze školy na domácí zahrady
Covid zavřel školy a tréninkové farmy v Keni byly najednou prázdné. Paní Rokůsková ale chtěla udržet motivaci dětí, a tak soutěž v pěstování dál probíhala na domácích zahradách. Když tam vloni na podzim po dlouhé době jela, nečekala žádné velké zázraky, vždyť to bylo zcela dobrovolné. Ručně obdělané pole plné rozkvetlých slunečnic, které jednou motykou obhospodařoval 13letý Austin nebylo ale výjimkou. Většina domácích zahrádek měla více jak 100 m2 a byla velmi dobře obdělaná. Rodiče, kteří do té doby příliš smysl školních tréninkových farem nechápali, měli najednou na stole čerstvé jídlo od vlastních dětí.
Magic Farmers fandí týmu The Achievers
Když naše školní farma spustila před více než rokem svoji Facebook stránku, jedna z prvních pochvalných reakcí byla právě od Shine Bean. Bylo jasné, že si máme co říct a rozhodně chceme vzájemně spolupracovat. Zapojili jsme se do projektu podpory mladých farmářských týmů a náš tým šesťáků Magic Farmers si již od října vesele dopisuje se svým týmem The Achievers. Děti si vyměňují dopisy o životě v Keni a u nás, o škole, oblíbených sportech nebo o vánočních zvycích. A také o tom, jak se klíčí papriky.
Na jaře nás čeká vybudovat na naší školní farmě Magic Hill speciální záhon tzv. afrického typu a vypěstovat hromadu zeleniny, kterou pak rodičům nabídneme na dobročinném trhu. Paní Rokůsková uspořádala pro celou šestou třídu báječnou besedu s hromadou fotografií, aby našim dětem přiblížila, proč celý projekt vlastně vznikl a jaké má dosavadní úspěchy. Získali jsme od ní i speciální africké recepty upravené pro evropskou kuchyni, takže budeme i něco péct a vařit.
A co na projekt říkají naši šesťáci?
Aneta: „Pro mě byla Keňa super příležitost, jak si najít nové kamarády. Sblížit se s jinými lidmi i jiným způsobem než jen osobně, protože s dětmi z Keni si píšeme si a snažíme se je motivovat v pěstování ovoce a zeleniny. Jsem moc ráda, že se i další mí spolužáci zapojili do tohoto projektu.“
Prokop: „Moc se mi libí, že naše škola různě pomáhá jako například s projektem Ragavy. A tak, když se naskytne příležitost někomu jakkoliv pomoc, tak to udělám s radostí.
Líba: „Do projektu jsem se zapojila, protože mi přijde zajímavé komunikovat s dětmi z Keni a psát si s nimi. Motivovalo mě k tomu, že jsem viděla, že i ostatní o tento projekt mají zájem, a tak jsem se k nim připojila. Přijde mi úžasné, jakou mají děti v Keni touhu jít a pracovat na farmě i ve svém volném čase.“