Doba k přečtení : 3 minuty
Školství po „KORONĚ“
Školství, nyní v době pokoronavirové, je v kurzu. Slyšeli jsme mnoho hesel, jak máme příležitost opustit stereotypy, zredukovat přebujelé vzdělávací programy, změnit systém přijímacích zkoušek, které nereflektují znalosti žáků, ale pouze schopnosti připravit se v daný čas na daný typ zkoušky, a nebo přímo omezit nabídku víceletých gymnázií, které odebírají děti základním školám příliš brzy.
Začněme každý sám u sebe…
Jen nějak zapadlo to, že všechny tyto nářky už tady byly, přetrvávají příliš dlouho na můj vkus, protože každý rok, který děti stráví nesmyslnými požadavky, nároky učitelů a učivem, které nikdy nevyužijí, je téměř ztracený. Jistě v krizi, jsme se semkli, slibovali jsme si, jak zvýšíme IT gramotnost, vybereme ze vzdělávacích programů to potřebné, ale nějak zapadlo, kdy a kde začneme. Nejsem si jistá, že všichni jsme si z toho vyvodili, že je potřeba začít u sebe, hned, určitě nečekat na žádné pokyny nebo Strategie 2030+ nebo jinou spásu ze „shora“. Ale začněme přemýšlet, co si z toho odneseme každý sám pro svou praxi, kde začneme.
V posledních dnech jsem měla mnoho osobních rozhovorů s učiteli z různých škol, bohužel jsem zase dostala „náraz“ na starou praxi na mnoha školách od nekompetentnosti vedení školy, přes nedostatek sebereflexe, špatnou komunikaci, neexistující spolupráci v týmech, neschopnost reagovat na okolní svět tím, že do výuky zařadíme nová témata a dovednosti až po obecnou bolest s nedostatkem pedagogů. Jistě mnohé z toho je koncepční a musí být podpořeno vzdělávací vizí na vyšší úrovni.
Ale začít by mohli současní učitelé ve své praxi ihned, třeba tím, že si sami porovnají své vzdělávací programy s tím rámcovým, ono to totiž není až tak „vina“ rámcových programů, ale toho, co z nich pochopili a vytvořili jednotlivci na svých konkrétních školách. Již nyní je prostor, učit smysluplně, vždyť mnoho škol to tak dělá. Dále mohou učitelé více podporovat své kolegy, zejména hledat a rozvíjet nadějné pedagogické talenty a „nevyhánět“ je ze škol, vzájemně se jeden od druhého učit, sdílet své nápady ve výuce, zajímat se, co inspirativního dělají na škole jinde nebo čím mě může obohatit kolega nebo kolegyně. Učitelé se musí neustále posouvat, počítat s tím, že se hlavně musí učit i oni sami. Využijme příležitost a půjčme si letošní heslo: „Spolu to dáme“ a vyvětrejme si ve svých učitelských skříních. Děti to od nás budou v září právem očekávat.
