Doba k přečtení: 4 minuty
Letošní únor si zřejmě málokdo spojí s něčím jiným než s válkou na Ukrajině. Smutné a naprosto nečekané. Co dělat? Jak pomoci? Kde a s čím se efektivně zapojit? Tak se tehdy ptali mnozí z nás a samozřejmě i my ve škole.
Ukrajinské děti vítány
Rozhodli jsme se určitý počet míst, které nám umožňovala kapacita školy a finanční rozpočet, nabídnout dětem z ukrajinských rodin, z okruhu rodičů naší školy. Velmi rychle se místa obsadila dětmi širokého věkového rozpětí, od druhé až do deváté třídy.
Byla to výzva doslova ze dne na den. První doporučení nabádala pouze k citlivé podpoře v začlenění v novém prostředí a navození vstřícné atmosféry respektující složitou situaci ukrajinských rodin. Nicméně již po týdnu bylo jasné, že většina dětí se dobře aklimatizovala a je potřeba začít přemýšlet nad výukovým plánem.
Do praxe rovnýma nohama
Nutno zmínit, že ministerstvo školství tentokrát pružně zareagovalo a my měli záhy k dispozici dokumenty, metodické materiály a různé výukové zdroje v ukrajinštině. Připravili jsme tedy pro naše nové žáky individuální rozvrhy, které kombinují společný čas ve třídě s českými dětmi, samostatné hodiny v ukrajinském jazyce a hodiny češtiny pro cizince.
Abychom mohli začít tento rozvrh kvalitně naplňovat, přijali jsme do našeho týmu na pozici asistentky ukrajinskou kolegyni. Irina se bleskurychle zapojila, a ač ve své zemi učí informatiku na střední škole, nové role se zhostila s chutí a nadšením. Měla radost z možnosti pracovního uplatnění a z příležitosti pomoci svým krajanům. Ve škole se jí moc líbí. Nadšeně hodnotí pestrost metod, které naši učitelé využívají, a podnětné materiální vybavení školy. Na otázku, jak se ve škole cítí, bez váhání odpověděla: „Cítím se šťastná, práce mě baví, skvěle funguje spolupráce s ostatními učiteli.“
Zeptali jsme se jí, co s dětmi dělá v hodinách ukrajinštiny: „Trénujeme čtení s porozuměním. Učíme se vyjádřit svůj vlastní názor. V hodinách ukrajinské literatury se seznamujeme s díly ukrajinských spisovatelů.“
Hodin češtiny pro cizince se ujala naše kolegyně Iveta, která má se vzděláváním cizinců předešlé zkušenosti. Jak Iveta tuto novou situaci popisuje?
„Skupina dětí, které docházejí na ČJ pro cizince, je poměrně velká a nesourodá. Této výuky se účastní všechny děti z Ukrajiny, které byly do školy přijaty v souvislosti s příchodem Ukrajinců prchajících před válkou. Zpočátku bylo přijato 11 dětí z Ukrajiny bez znalosti nebo s minimální znalostí ČJ, věk dětí je od 8 do 16 let. Ve škole se děti začaly dorozumívat převážně angličtinou.“
Jak hodiny probíhají?
„První hodiny výuky probíhaly vzájemným seznamováním a testováním znalostí jednotlivých dětí. Hodiny ČJ pro cizince jsou 2krát týdně, nejprve byly společné. Při vzájemném seznamování a orientaci v prostředí se děti začaly učit základní fráze pozdravů, poděkování, tvoření krátkých otázek a odpovědí. K rozmluvení žáků, jsou používány kartičky, obrázky, pexeso, hry otázek a odpovědí. Po několika hodinách setkávání byly děti rozděleny do dvou skupin, aby se vzájemně nerušily a čas výuky byl efektivnější.“
První dojmy ukrajinských dětí
Na otázku, jak se ve škole cítí, děti odpovídají, že se ve škole cítí dobře, našly si kamarády i mezi českými dětmi, které jim se začleněním hodně pomáhají. Zapojují se do činností, mají rády tělocvik, venkovní hry i školní výlety. V českém jazyce lépe rozumějí, ale komunikace při běžném používání je pro ně stále náročná.
,,Ve škole se mi líbí, děti mi pomáhají, lépe jim rozumím, ale je těžké mluvit.“
Polinka, 2.A
,,Ve škole mi je dobře, líbí se mi chodit ven na zahradu. Mluvit s dětmi česky mi zatím moc nejde, hlavně to ř. “ 😊
Sergei z 2. B
Tematická návštěva ČŠI
O vzdělávání ukrajinských dětí se u nás zajímala i Česká školní inspekce. Proběhly rozhovory s učiteli, které mají tyto děti ve třídách, na dotazy odpovídala i ukrajinská asistentka a vedení školy. Po hospitacích v hodinách, kterých se účastnily společně české a ukrajinské děti, jsme vyslechli slova pochvaly a ocenění. Rádi jsme také sdíleli výukové materiály a tipy do hodin.
Ukrajinská inkluze – zátěž či přínos
Řekla bych, že jsme si za poslední dva roky zvykli být velmi flexibilní. Reagujeme pružně na nové situace, nestěžujeme si, hledáme efektivní řešení. Tak se stalo i při příchodu dětí z Ukrajiny. Ač pro učitele jistě další práce, jednohlasně se shodli na přínosu. Přínosu samozřejmě z pohledu pomoci uprchlíkům, ale i z pohledu zkušenosti českých dětí. Naše děti dostaly příležitost se autenticky setkat s problémy současného světa a pomoci svým vrstevníkům se s nimi vyrovnávat.
Učitelům, kteří ochotně přijali tuto další výzvu, patří velký dík. Hned zpočátku jsme se snažili je různými způsoby podpořit. Díky naší školní psycholožce Kláře k nám do školy zavítal její kolega psycholog, profesně zaměřený právě na problematiku uprchlíků a inkluzi. Během jednoho celého dne proběhl workshop pro učitele i menší workshopy ve třídách. Tato intervence se ukázala jako velmi potřebná a účinná. Učitelé i děti měli prostor na dotazy a mohli tak nabýt větší jistoty, jak k nové situaci přistupovat. Pomohly také různé výukové materiály v ukrajinštině, slovníčky, doporučení, které byly k dispozici a jež mohli učitelé využívat pro individuální práci ve společných hodinách.
Svět se mění. Nevíme, co přijde zítra. Musíme žít a jednat „tady a teď“.
Škola pro 21. století má reagovat na život mimo ni a úspěšné začlenění dětí z Ukrajiny proto pokládám za jeden z dalších důležitých dokladů progresívního vzdělávání.
