3 tuny, 3000 kg jídla. To je přibližné množství zbytků z obědů, které jsme vyhodili v loňském školním roce 2023/24 v naší škole. Číslo je to vysoké, tolik jídla na zmar. Ale kolik to vlastně je? Po bližším zkoumání a chvilce počítání se dostaneme na konkrétnější úrověň. S 270 strávníky ve škole při 8 měsících (149 dnů měření) mluvíme přibližně o 75g na osobu a den. Za celou školu je to pro představu jeden 20 litrový kbelík, který náš pan školík vynese každý den z jídelny a směs nasype do gastrokompostéru.
Podle statistik a mezinárodních porovnání jsme na tom dobře v rámci České republiky, průměrně v rámci Evropy a žalostně v porovnání se státy severní Evropy.
Ve Švédsku se průměrně vyhodí 35 gramů odpadu denně. Ve Francii 60 gramů, v Itálii 70 gramů, v Německu 107 gramů a v České Republice vyhodíme závratných 120 gramů jídla na osobu a den. Do kalkulace se započítávají suroviny vyhozené při vaření, nedojedené zbytky a nevydané jídlo.
Nutno podotknout, že do problematiky plýtvání vstupuje mnoho proměnných, a některé z nich nemůžeme, na naší úrovni koncového spotřebitele, ovlivnit. Určitě ale můžeme poukazovat na existující problém a sdílet informace a postupy s ostatními státy s tradicí teplých obědů ve školách. Například ve Švédsku eliminují plýtvání potravinami prostřednictvím digitálních technologií. Ty monitorují množství odpadu a pomáhají jídelnám lépe plánovat porce. To v Čechách máme stanovené normy na gramáž obědů, takže se velice často stane, že dítě předepsané množství prostě nesní. Ví to všichni – kuchaři, pracovnice v jídelnách i děti. Ale jídlo navařit a vydat musí. I pro dospělého člověka je frustrující dostat porci jídla, kterou nedokáže sníst. Buď se přejí nebo to vyhodí. Obě možnosti jsou špatně. Pro děti stejně tak. Doby, kdy by nad nimi stál dozor dokud nedojedí, jsou naštěstí pryč. Volí tedy druhou variantu a jídlo vyhodí. V dětech tímto přístupem podporujeme postoj, že vyhazovat jídlo je normální. V Magic Hill jsme se zaměřili na komunikaci : “Řekni si, kolik chceš!” Dítě má vždy šanci jít si přidat (zbytek své, zákonem předepsané porce, dostane vždy, často si může i přidat). Žák tedy přijímá odpovědnost za to, co si naloží na talíř. Navíc s myšlenkou zodpovědného spotřebitele jde i nás školní vzdělávací program. Do vyučování se přímo propisují kapitoly například ze zdravé výživy, výchovy ke zdraví, ekologie, zátěže životního prostředí, problematika odpadů, ekonomie a hospodaření nebo lokální produkce. A na naší školní farmě si vlastní jídlo i děti vypěstují.
Také proto jsme vloni získali bronzový certifikát za splnění kritérií programu Skutečně zdravá škola. Jídlo bylo i tématem, kterým se zabýval školní ekotým. Na něm a na tématu neplýtvání zdroji bude letos stavět obhajobu Zelené vlajky EKOškoly. Právě pod taktovkou ekotýmu proběhla Vánoční výzva, která se týkala jídla. Cílem výzvy bylo snížit váhu vrácených zbytků od obědů aspoň o 10% oproti loňskému roku. Monitoring proběhl během druhého prosincového týdne. Zatímco v prosinci 2023 se vyhodilo 90 kg, letošní školní rok to bylo jenom 61 kg. Děti vlastní snahou snížily objem zbytků vrácených obědů o 32%!
Děti měly z úspěšně zvládnuté výzvy radost a pro nás, pedagogy a vedení školy je to signál, že naše úsilí má smysl a můžeme měnit chování dětí směrem k neplýtvání a větší odpovědnosti za své chování.
