Koncept školní farmy
Od jara 2019 provozujeme v blízké obci Otice školní farmu. Na pozemku o rozloze cca 2 ha jsme vybudovali venkovní učebnu, záhony s plodinami, zázemí pro výuku v přírodě, příbytky pro drobná domácí zvířata, která na farmě chováme, a pastviny pro ně.
V roce 2021 jsme se ve spolupráci s organizací Kokoza (http://www.kokoza.cz) podíleli na evaluaci učební příručky pro učitele Uzavřený cyklus jídla. Příručka ke stažení zde: Příručka pro učitele.
Farma byla v roce 2019 certifikována jako Ukázkový permakulturní projekt spolkem Permakultura CS a uplatňuje základní permakulturní principy nejen ve svém hospodaření, ale předává je dál i v rámci výukových programů.
Od roku 2020 jsme členem mezinárodní sítě neziskové organizace Social Farms and Gardens ( Rosteme spolu Social Farms & Gardens je britská komunitní charitativní organizace, která podporuje vznik a rozvoj zahrad a farem).
Ve stejném roce jsme získali certifikát Přírodní zahrada a učíme děti principy přírodního zahradničení.
Naší snahou je obohatit vzdělávání ve školách o přírodně – poznávací větev, a to s cílem probudit v dětech zájem o přírodu, její ochranu a péči, současně přinést do školy reálnou zkušenost s tím, jak se zakládá zahrada a co obnáší péče o ni, jak ekologicky pěstovat plodiny od semínka až po sklizeň, jaká jsou tradiční domácí zvířata, jak se o ně starat, jaká je v přírodě symbióza a v neposlední řadě vést děti i k praktickým dovednostem, které získají při údržbě zahrady, při péči o rostliny a zvířata. Chceme děti vést k úctě k přírodě a jejím produktům, ukazovat její rozmanitost, ale také podporovat pracovní návyky, manuální zručnost, trpělivost, a v neposlední řadě i respekt k lidské práci.
Farma kromě těchto přínosů nabízí žákům také příležitost k pobytu a výuce venku, unikátní možnost reálné praktické zkušenosti, poznávání rostlin a živočichů a vzájemných vazeb mezi nimi v místě pro ně přirozeném, nikoliv pouze zprostředkovaně z učebnic či encyklopedií. Žáci se nenaučí potřebné dovednosti pouze v prostorách učebny při sezení v lavicích a sledováním výkladu učitele. Tím jim odpíráme přirozenou touhu po poznávání všemi smysly a omezujeme už tak minimální pobyt venku, který dnešní generace dětí má.* „České děti tráví před obrazovkou televize nebo počítače něco mezi 3,5 a 5 hodinami denně,“ říká publikace Děti venku v přírodě: ohrožený druh? autora Petra Daniše (více o publikaci ZDE).
Je prokázáno, že výuka venku má pozitivní dopady na celkovou pozornost žáků, zvyšuje jejich motivaci, učení je pak více baví a dosahuje se výrazně větší efektivity. Takový způsob učení zároveň posiluje pozitivní vztahy ve třídě mezi žáky i učiteli a má prokazatelně příznivý vliv na zdraví a prevenci nemocí u dětí. Učit venku lze jakékoliv vyučovací předměty, obory či dovednosti. Můžeme počítat, měřit, porovnávat, vyhledávat, analyzovat, číst, psát, kreslit, vyrábět a mnoho dalšího.