Čas k přečtení: 4 min
Podzim je čas zrání a sklizně. Příroda dokončuje milióny let staré kouzlo a uzavírá cyklus od semínka k semínku. Jediným smyslem každé rostliny je vytvořit další generaci. Člověk svým působením mnoha druhům tento koloběh ukončil. Jak jste se mohli dočíst v prvním díle (ZDE) našeho semenářského seriálu, je mnoho důvodů, proč naučit sebe i děti semenařit a pestřejší příroda kolem nás je jen jedním z nich. Především je to ale společně strávený čas a těšení se na další jaro.
Začněte s květinami
Pokud jste nikdy semínka nesbírali, začněte snadnými letničkami – těmi okrasnými v zahradách nebo i obyčejným lučním kvítím. Odkvétají pomalu a svůj životní cyklus končí v jediném roce, je proto snadné jejich semínka úspěšně sbírat. Důležité je si vybrat pokud možno slunečný den, protože semínka je potřeba sbírat za suchého počasí. Projděte se zahradou nebo cestou mezi poli a hledejte již zralé semeníky. Poznáte je snadno – většinou mají zaschlý stonek. Výborně se sbírá vděčný měsíček lékařský, aksamitník (afrikán), ale také slunečnice nebo hrachor vonný. Na loukách je stále možné objevit makovice červeného máku, odkvetlé hlavičky luční chrpy a občas narazíte i na poslední kopretiny.
Skladování je klíč
Doma semínka pro jistotu vysypte na savý kuchyňský papír a nechte pár dní doschnout. Z obchodů jsme zvyklí na vyčištěné osivo zbavené všech zbytků stonků, semeníků a plev. Doma se nám je takto vyčistit asi nepodaří, ale můžete semínka venku na větru přesýpat z jedné nádoby do druhé a vítr lehčí kousky odnese. Nebo je nasypte do hlubší nádoby a foukáním pročistěte. Děti určitě pomohou s barevnou výzdobou papírových sáčků, na které si napište nejen název rostliny, ale i měsíc, rok a místo sběru. Sáčky pečlivě uzavřete, vložte do vzduchotěsné nádoby a skladujte pokud možno na suchém a chladném místě.
Luštěniny se luští
Láká vás semenařit něco jedlého? Hrách a fazolky jsou tou správnou volbou. Hrášek letos již nestihnete, ale fazolové lusky stále dozrávají a pokud je z rostliny otrháte v suchém stavu, jsou semena uvnitř zralá. Na farmě pěstujeme každý rok několik druhů fazolí nejen pro krásu jejich květů a báječnou chuť, ale také pro radost našich nejmenších dětí z mateřské školky, které pestrost fazolových semen nikdy nepřestane udivovat. Mezi favority rozhodně patří stará odrůda „Vojákové“. Vidíte je tam? A víte, jak se odborně nazývá získávání semen? No luštění přeci!
Luštěniny ale nechutnají jen nám. Chcete-li mít jistotu, že ze získaných semen hrachu nebo fazolí vám v dalším roce vyrostou nové rostliny, musíte překazit plány malému broučkovi, který je jinak schopen vám celou pracně vyluštěnou sbírku semínek doslova sežrat. Řeč je o zrnokazu hrachovém a fazolovém. Kvalitně vysušená semínka nejprve uzavřete do neprodyšného obalu (plastová krabička nebo ZIP-sáček) a dejte na 2 týdny do mrazáku. Pak je pro jistotu opět prosušte a uskladněte stejně jako semínka květin.
Zrnokaz hrachový (Bruchus pisorum) je nepříjemný škůdce hrachu, protože jeho larvy vyvrtávají v semenech otvory, a to tak, že v jednom zrnu hrachu je pouze jeden otvor s larvou. Před zakuklením larvy vykusují malý otvor s tenkou povrchovou blankou. Pod ní se vyvíjí brouk. Larvy poškozují zrna, snižují výnos, jakost a klíčivost hrachu. Dospělí brouci požírají pyl, korunní plátky nebo tyčinky hrachu. Oválný brouk je tmavě hnědý, veliký okolo půl centimetru. Na fazolích škodí zrnokaz fazolový, který se chová podobně. Zdroj: internet
Nehybridní odrůdy
Koho láká semenařit pestřejší skladbu zeleniny a chtěl by zkusit rajčata nebo okurky, musí se trochu ponořit do genetiky a porozumět rozdílu mezi hybridním (F1) a nehybridním osivem. To je trochu vyšší dívčí, ale není to až zas tak složité.
V dnešní době převládá právě hybridní osivo, a tak je většina rajčat, paprik nebo okurek, která kupujete nejen v obchodech, ale i na trhu, vypěstována z hybridních F1 semínek. Proč nejsou pro domácí semenaření vhodná? Protože v přírodě stále platí pravidla genetiky: zkříží-li se dvě odrůdy, má první generace jejich potomků (F1) shodné vlastnosti. Pokud ale tuto generaci dále křížíte, získáte potomstvo (F2), které již nebude ve svých vlastnostech jednotné. Sice je jistá šance, že část semen ponese totožné vlastnosti jako F1 generace, ale zbytek ponese vlastnosti různorodého charakteru, což vůbec nemusí odpovídat vašim potřebám…
Možná se někomu z vás již stalo, že místo oranžové dýně mu na záhoně vyrostlo něco mezi melounem, dýní a cuketou? Semínka z hybridních rostlin, či získaná ze zakoupené zeleniny není tedy vhodné semenařit. Pro semenaření vždy volte odrůdy o nichž s jistotou víte, že nejsou hybridní! Získat pak sbírku semínek různých odrůd rajčat, paprik, salátů i okurek není vůbec složité. Ale to už by bylo na další článek. Máme pro vás tudíž pozvánku!
Sázej-sklízej-sdílej aneb Semínkovna v Koloběhu
Zveme vás na besedu o semenaření! Koho zajímá dozvědět se víc, poznat další spřízněné duše a ještě si nějaká semínka odnést, přijďte ve středu 6. října od 17.30 hodin do dobročinného obchůdku Koloběh na Masarykově náměstí v Říčanech. Naše školní farma tam pro veřejnost provozuje Semínkovnu. Pusťte se do semenaření s dětmi a pomáhejte.
