Doby k přečtení: 10 minut
Děti se posunuly mílovými kroky
Samozřejmě u nás všech pedagogů a rodičů nyní převažuje negativní vnímání současné situace a naše dvě patra školy zející prázdnotou nás vážně mrzí. Pojďme ale přecejen zkusit najít i nějaká pozitiva.
„Na distanční výuce se v různých přestávkách společně s dětmi nacházím již téměř rok. Během této doby jsem měla možnost rozvinout nejen sebe, ale i děti, které se v určitých dovednostech posunuly mílovými kroky dopředu. To, co by bylo před rokem pro třeťáka nemyslitelné, nyní bravurně zvládá. Přesunuli jsme na ně velkou zodpovědnost a děti si ji skutečně převzaly.“ To jsou slova naší kolegyně Renaty, třídní učitelky třetí třídy. Zeptali jsme se jí na další podrobnosti.
O jakých dovednostech je řeč, můžeš je blíže specifikovat?
„Postupně, s počáteční dopomocí rodičů a nás učitelů, se děti naučily bez větších obtíží samy připojit do online hodin, ovládají kameru a mikrofon, dokáží se přihlásit o slovo pomocí symbolu ručičky, bezproblémově a samostatně v online prostředí komunikují. Ještě nedávno podobné dovednosti neměli ani mnozí dospělí, a my nyní mluvíme o žácích třetí třídy základní školy. Ti prostřednictvím námi jednotně zvolené komunikační online platformy také odevzdávají své práce, vkládají fotografie vypracovaných úkolů a někdy musí i pružně řešit obtíže, které jim při výuce nečekaně vyvstanou. Naučili se používat různé online nástroje – Padlet, Kahoot, Word online, Whiteboard, umí společně pracovat na sdílených úkolech. Velký pokrok tedy vnímám přímo v technické stránce. Nicméně důležitý a značný je také posun ve schopnostech prezentovat připravený materiál prostřednictvím elektronické platformy. Novou zkušenosti je mluvení před kamerou, za pouhé virtuální účasti spolužáků a učitele, a pro prezentaci nutná dovednost sdílet ostatním na obrazovce připravené soubory. Asi mi přitakáte, že to pro 9leté děti není jednoduchý úkol. Velmi v tomto ohledu pomohla platforma Microsoft Teams, ve které se postupně všichni zorientovali a začali plně využívat vše, co k efektivnímu učení nabízí.“
Takto může vypadat sdílení projektového tématu:
Mluvíme teď více o dětech. Jaké to bylo a je pro učitele?
„Pro nás učitele to znamenalo, mimo již zmíněné osvojení platformy Microsoft Teams, začít se rychle orientovat v různých interaktivních aplikacích, abychom dětem udělali výuku co nejzajímavější a nejkreativnější. Zpočátku nám určitě pomohlo společné proškolení a poté vzájemné sdílení zkušeností. V Teams se nám mj. velmi osvědčila funkce rychlého dělení třídy do skupin, čímž se mezi dětmi podpoří spolupráce, a učitel má zároveň možnost se do jednotlivých skupin připojit a pracovat individuálněji s menší skupinkou žáků. Velkou výzvou a zároveň vhodnou motivační záležitostí se stala i tvorba virtuální Únikové hry, která se v této době stala jistým fenoménem.“
Vypadá to, že dětem škola ani nechybí. Jak to vnímáš ty?
„O chybějících sociálních kontaktech a odosobnění výuky toho bylo v poslední době řečeno a napsáno mnoho a bohužel musíme jen souhlasit. Naše škola staví na rozvoji měkkých dovedností, vztazích mezi dětmi, atmosféře ve třídě, pocitech a zážitcích, které si děti ze školy odnášejí. Ty jsou zkrátka za hradbou počítače jiné. Navíc v online prostředí dochází k situacím, které se „na dálku“ řeší opravdu špatně. Tyto situace se mohou dotýkat dětských pocitů, a to ne vždy příjemných. Například jste nečekaně odpojeni ze skupiny a ač to může být pouze technická závada připojení, už se může rodit domněnka, že vás někdo odpojil záměrně. V reálu se podobné situace vyřeší popovídáním v kruhu, sdílením pocitů, vzájemným nasloucháním. V online prostředí je to mnohem složitější. I to ale může být pro děti svým způsobem poučením. Učí se vnímat, kdy a jak je využívání online nástrojů užitečné, ale že to má i své hranice a jistá rizika. Věříme, že o to více pak děti ocení školu naživo.“
Můžeme něco vzkázat kolegům učitelům nebo rodičům?
„Každopádně za mě klobouk dolů před dětmi, které byly donuceny zasednout před počítač a opravdu se snaží udržet pozornost, jak nejlépe dovedou. Klobouk dolů před rodiči, kteří se kromě své práce musí starat i o své děti a s učením jim alespoň občas pomáhat. Klobouk dolů i před všemi učiteli, kteří se zmobilizovali, a stále se snaží, aby své žáky podpořili a motivovali. Všem nám přeji, ať se již brzy objeví světlo na konci tunelu.“
