Doba přečtení: 3 minuty
Debaty o kvalitě našeho školství se velmi často řídí výsledky našich žáků v různých mezinárodních srovnávacích studiích, případně se sleduje procentuální úspěšnost žáků při přijímacích zkouškách nebo úspěšnost při skládání maturitní zkoušky. Jistě kvantitativní ukazatele jsou do jisté míry důležité, zvlášť když v mnohých jako české školství pokulháváme. Svou důležitou roli hrají i v časech přijímacích zkoušek nebo maturit a také jsou oblíbené v tradičním přístupu, kde známka je jediným ukazatelem „kvality“. Tento jednostranný pohled na vzdělávání však rozhodně patří do minulosti.
Nápadně se totiž shoduje s rovnostářským přístupem, který zde obecně panoval, všechno všem stejně, všichni se naučí stejný obsah ve stejném čase, výsledky srovnáme podle stejné stupnice (kdo nezapadá, má smůlu) a získáme obraz „kvalitního školství“.
Nedávno jsem na jedné pedagogické konferenci sledovala přednášku profesora Michaela Fullana.
(Michael Fullan je mezinárodní autorita, expert na vzdělávání, autor kanadské pedagogické reformy, konzultant mnoha světových vlád v oblasti školství, autor vzdělávací koncepce Deep learning, emeritní profesor ontarijského institutu vzdělávání a torontské univerzity, www.michaelfullan.ca)
Jeho názory dobře vystihuje část rozhovoru, který poskytl jedněm novinám: „Zbavte se posedlosti výsledky. Pokud máte školu, která se zaměřuje na dobré akademické výsledky, pak věřte, že tam děti nejspíš nebudou šťastné. Vžil se pro to pojem „ranění vítězové“. Dobré známky neznamenají, že dítě bude v životě šťastné a úspěšné. Žáci potřebují vidět zejména smysl v tom, co dělají. Musí cítit, že přispívají ke zlepšení světa. Pokud stoupá motivace a angažovanost, zvyšuje se ruku v ruce i gramotnost. Žáci totiž mohou dosahovat maxima svého vzdělávacího potenciálu, jen pokud jsou naplněny podmínky pro well-being“.
(well-being – z anglického překladu, komplex fyzických, mentálních, psychických, emočních a sociálních faktorů, které přispívají k dobrému pocitu člověka).
Musím říci, že jsem se u přednášky radovala, nejen že se plně ztotožňujeme s tímto postojem, navíc jej v naší škole již 15 let razíme. Nevycházeli jsme přímo z učení pana profesora (tehdy jsme jej ani neznali), nicméně přístup ke vzdělávání a k dětem, který vychází z přesvědčení, že učení musí mít smysl, musí bavit, musí sledovat vnější svět, a to vše v atmosféře, která je přátelská, bezpečná, kde se nehledá, co kdo neumí, ale co zlepšit, je naší filosofií již od počátku Magic Hill.
Vycházeli jsme z jednoduché premisy, že mozek se učí jen pokud je zcela v pohodě, tedy pokud dítě zažívá vnitřní klid, radost, je pozitivně naladěné, v bezpečném podnětném prostředí obklopené spolužáky a učiteli, se kterými má dobré vztahy, tak pouze tehdy se aktivizuje dlouhodobá paměť a mozek se dlouhodobě učí. Žák pak pracuje na úrovni svého maxima a dosahuje svého potenciálu. Cokoliv předáváno pod tlakem, ve stresu, při špatných mezilidských vztazích, bez ohledu na dobré vnitřní klima je z dlouhodobého hlediska neefektivní. Mozek to vytěsní.
ZAMĚŘME SE NA TO, JAK SE DĚTI VE ŠKOLE CÍTÍ
Je evidentní, a nemusíme se dovolávat zahraničních expertů, že školství se promění jen tehdy, pokud proměníme také prostředí a atmosféru v našich školách. Pokud budou učitelé zodpovědní nejen za objem učiva, který odučí za rok nebo pro potřeby nějaké přijímací zkoušky, ale pokud je budeme motivovat a hodnotit podle toho, jaké prostředí ve své škole nebo třídě vytvořili, jak se tam oni sami a jejich žáci cítí, teprve pak budou žáci připraveni k učení a práce učitele bude mít smysl. Můžeme to nazývat well-being nebo jednoduše pohoda ve škole nebo dobré vztahy a dobré klima, jak chcete, důležité je to vnímat a vytvářet pro to podmínky.
Je mnoho faktorů a metod, jak nastavit a sledovat parametry pro well-being ve školách. V naší škole (kromě jiných metod a postupů) například čas od času realizujeme různá šetření mezi žáky na téma sounáležitost se školou a jak se ve škole a třídě děti cítí. S výsledky pak žáky seznámíme a společně přemýšlíme, co a jak můžeme společně měnit, co od sebe vzájemně očekáváme, co udělá třeba škola, co učitel, jaký cíl si dají sami žáci.
Jednoduchý dotazník může poskytnout cennou zpětnou vazbu učitelům a vedení školy. Je totiž potřeba zvykat si taky na to, že poskytovat zpětnou vazbu ve škole mohou a mají i děti. Určitě je nyní, při aktuálním návratu dětí do škol po dlouhé distanční výuce, příležitost k tomu, aby se školy zaměřily zejména na to, jaké je u nich klima, a že dohánění zameškaného učiva opravdu není prioritou.
Ukázka z dotazníkového šetření Magic Hill – všichni žáci, 6. třída, květen 2021 :
