Semenaření – prastaré řemeslo, které musel ovládat každý, kdo chtěl na jaře zasít. Naši předci věděli, kdy a co nechat vykvést, aby se mohla semínka vůbec utvořit, věděli také jak je uchovat pro další jaro a pro další generace. Umíme to ještě? A umíme to naučit naše děti?
Pusťte děti do kuchyně. Co si člověk sám uvaří, to mu většinou nejvíce chutná, nejlepší cesta je pustit děti do kuchyně. Za trochu toho případného nepořádku to stojí! A léto je ideální čas – čerstvých surovin je hojnost, letní recepty jsou na přípravu snadnější, a navíc se dá vařit i venku.
Svět se mění stále rychleji. Doba přináší neustále nová témata, která jsou pro dnešní děti stejně důležitá jako malá násobilka. Třeba slupky.
Rozhodnout se používat v kuchyni čerstvé bylinky má mnoho vedlejších báječných efektů: zkrásní vám zahradu či parapet, potěší hmyzáky a podpoří vaše zdraví.
Ono se to řekne – bylinky jsou zdravé, léčivé, voňavé! Ale kterou použít na co a hlavně, jak si je vypěstovat doma, to už chce trochu studia.
Bylinka, slovo s kouzelným obsahem, opředené historií, mýty a kouzly. Neodmyslitelná součást přírody, která pronikla do našich zahrad, lékárniček a talířů.
Víte, že střeva jsou vědeckou obcí označována za náš druhý mozek? Jsou totiž nejen centrem trávicí činnosti, ale ovlivňují i naši psychiku.
Zažili jste „pěstitelky“? Pak se můžete zcela mylně domnívat, že tím samým prochází dítko, které přijede na naši školní farmu. Omyl. Farma, to je učení venku.
Slimák je noční můra každého farmáře. Jeho schopnost naklást vajíčka v množství naprosto neuvěřitelném a apetit velikosti slona z něj dělá nepřítele číslo jedna.
Moje babička byla opravdová zahradnice, která většinu svého života strávila mezi květinami ve skleníku a květákem na poli.
