Doba k přečtení: 10 minut
Slimák je noční můra každého farmáře. Jeho schopnost naklást vajíčka v množství naprosto neuvěřitelném a apetit velikosti slona z něj dělá nepřítele číslo jedna. Návodů, jak s nimi bojovat je opravdu mnoho. Ale nejlepší byl a bude agent Bond, Donald Bond.
Mnohý zoufalý zahradník, když vidí svoji úrodu mizet doslova před očima, se chápe nože a nemilosrdně nepřítele za svitu baterky po nocích likviduje. Ti méně otrlí pak sypou zahradu chemií, kterou otráví bohužel nejen slimáky (on pak chcípne i ježek, co sežere toho slimáka). Najdou se i milovníci všeho živého, co slimáky něžně posbírají do kyblíku a nosí do lesa.
No. My na farmě nekrájíme, nevraždíme solí a ani nesypeme granule. Na odnášení do lesa nemáme čas. Příroda to umí lépe než my, tak proč toho nevyužít? Tudíž, i když se to zdá naprosto nepředstavitelné (protože uznejte, kdo by to jedl?), i slimák má svého přirozeného nepřítele. Proto máme na farmě agenta jménem Donald 🙂
Indický běžec
je domestikovaná forma kachny divoké (Anas platyrhynchos) z jihovýchodní Asie. Jedná se o poměrně staré plemeno a první zmínky o podobných kachnách je možné najít na ostrově Jáva v době před tisícem let. Indický běžec nebyl vyšlechtěn úmyslně chovateli, jedná se jen o přirozené křížení, ze kterého vzniklo zvláště stavěné kachní plemeno. V Knize o drůbeži z roku 1956 se uvádí, že v Malajsii se vzpřímené kachny chovají již přes 2 000 let.
Flašky na nohách
Náš Donald Bond je v likvidaci hlavního nepřítele farmy naprostá jednička a jako správný agent má samozřejmě i svoji „girl“ – ta se jmenuje Daisy. Je to párek indických běžců, které jsme na farmu dostali darem, a pokud nám zrovna neožírají salát, radostně je pouštíme do celé farmy. Říkáme jim s láskou „flašky na nohách“.
Až do května nám milá Daisy s pravidelností dobře seřízeného stroje navíc snášela jedno krásné, velké, mírně zelenkavé vejce každý den – většinou v kachníku, ale často kdekoliv jinde. Ale jaro je jaro, a tak jednoho krásného dne odmítla Daisy vstát ze svého provizorního hnízda v trávě. Postupně si pod sebe nasyslila sedm vajec, na kterých většinu času i seděla. K našemu úžasu je pak všechny zahrabala do kopečku hlíny. Říkala jsem si, jak se z toho asi ta kachňata budou hrabat…. Ale příroda je mocná, kachna ví rozhodně lépe než já, co dělat a přesně za 28 dní vyvedla mírně překvapenému Donaldovi Bondovi mrňavých šest kachňátek pěkně maršem na přehlídku.
Ukázalo se, že apetit těchto mrňousů si s tím slimáčím v ničím nezadá. Kdo neviděl, jak rychle rostou kachny, nepochopí rčení „roste jako z vody“. Dnes nám tedy po farmě chodí „flašek“ celkem osm.
Slimáci třeste se!
Edit: Všechna mláďata našla nový domov u dobrých lidí. Agenta Donalda nám v zimě odnesl jestřáb…tak už to v přírodě chodí. Daisy utřela slzu a našla si jiného Bonda.
