Čas k přečtení: 4 minuty
Jak důležité je pro vás znát historii místa, kde žijete nebo jednou možná budete žít? Místa, kde pracujete nebo kam se jezdíte vzdělávat nebo rekreovat? Naše školní farma se nachází na samém okraji malé obce Otice a zdálo by se, že na tom není nic zajímavého. Jak ale zjistil v rámci individuálního projektu jeden náš sedmák, Tonda, kdo hledá, najde.
Kouzlo starých map
Dnešní generace vyrůstá s navigací v telefonu a papírová mapa je pro ně věc z doby dinosaurů. Určitě by je potěšilo vědět, že i historické mapy již existují v digitální podobě.
Na prvním obrázku je výřez z mapy Jana Kryštofa Müllera z roku 1720. Najdete-li Ritfchany, tak kousek níže směr jihozápad je zakreslená obec Wotitz. Systematické mapování našeho území probíhalo poprvé v 18. století za vlády Josefa II, proto ho najdete také pod názvem Josefské. Chcete-li do starých map nahlédnout, není nutné jezdit do archivu, stačí internet a můžete se kochat. Na stránkách oldmaps.geolab.cz se dočtete, že „důstojníci vojenské topografické služby projížděli krajinu na koni a mapovali pouhým pozorováním v terénu.“ Výsledek tak nebyl zcela přesný. Druhé vojenské mapování z počátku 19. století se opíralo o již existující vojenskou triangulaci, a tak jsou mapy o něco přesnější.
Nicméně pro manévry armády rakouské monarchie nebyly ani tyto mapy dostatečně přesné, a tak v roce 1868 proběhlo III. vojenské mapování, kde již obec Wotitz přišla o jedno „v“. Trvalo ještě další padesát let, než přišla i o to druhé „v“ ve svém názvu a na mapách se objevila jako Otice.
Samotná obec je daleko starší než výše zmíněné mapy. Její počátky sahají až do 12.století a ležela na solné stezce. Jak vypátral Tonda, v roce 1841 se v Oticích nacházelo 33 kamenných staveb a 7 dřevěných. Dominantou obce je malý barokní kostelík Sv. Mikuláše, o jehož gotickém původu svědčí zachovalé lomené okno a žebrová klenba.
Půjdete-li na naši farmu polní pěšinou podél trati, tak kostelík uvidíte již zdálky. Novodobá mapa prozradí, že dětmi tolik oblíbený blízký hájek nese jméno Horka a obcí protéká Pitkovický potok, který svoji pouť končí až v pražském Botiči. A jak zjistil Tonda, na polích kolem Otic se hospodaří již dlouho.
Není farmář jako farmář
Neměli bychom na farmě zoráno, nebýt laskavého souseda, farmáře pana Janovského, s kterým vznikl zajímavý rozhovor.
Pan Janovský vzpomínal, jak zde hospodařil již jeho děd Jan a před ním dědův tchán Jaroslav Horák s manželkou Vincencií. Jeho rodina farmaří v Oticích od roku 1992 a kromě polností se starají o rozlehlé otické ovocné sady, kde pěstují osm odrůd jablek.
Na polích se střídá potravinářská pšenice, sladovnický ječmen, brambory a řepka, k hospodářství patří i louky. A my si k panu Janovskému jezdíme pro slámu.
Historie naší farmy se píše od jara roku 2019 a doufáme, že na mapách obce Otice zůstane zakreslená i pro příští generace.
