Doba k přečtení: 5 minut
Zažili jste „pěstitelky“? Pak se můžete zcela mylně domnívat, že tím samým prochází dítko, které přijede na naši školní farmu. Omyl. Farma, to je učení venku. A učení venku, to může být od fyziky přes matematiku, biologii, výtvarnou výchovu i český jazyk vlastně cokoliv. Farma, to je Komenského Orbis Pictus, ale 3D. A zdaleka tady nejde jen o výuku znalostí a dovedností.
oba se změnila, pěstitelky z rozvrhů zmizely a vystřídala je informatika. Dnes má každé dítě počítač v kapse a informace se na něj doslova valí ze všech stran. Poslední roky se ale čím dál tím více na školní zahrady vrací i ty zeleninové záhony. Proč, když nabídka čerstvé zeleniny je dostatečná po celý rok a existuje tolik úžasných výukových videí na téma pěstování? Odpověď je prostá: ne vše podstatné lze učit z lavice, ne vše podstatné lze nalézt on-line.
Víte, že polovina českých dětí tráví venku méně než hodinu denně? Chceme tuto smutnou statistiku měnit.
Některé lidské potřeby totiž zůstávají navzdory technickému pokroku stále stejné, protože jsou staré jak lidstvo samo: potřeba volného prostoru, vzduchu, slunce, kontaktu s hlínou, živou rostlinou, zvířaty a společné práce s ostatními z „tlupy“ v nás přežívá stále. Dává nám to prostě a jednoduše smysl.
Škola života
Když stojím před venkovní učebnou na farmě a pozoruji, jak se mnohohlavý had štěbetajících dětí přibližuje po silnici k farmě, mám nesmírnou radost. Protože vidím, jak se těší. Mávají už zdálky, na krávy volají jménem a v učebně nakukují do vermikompostéru, jak se mají žížaly.
Děti od mateřské školky až po deváťáky se na farmu nejedou učit vypěstovat mrkev. Jedou na školu života. Tak nějak mimochodem a postupně zjišťují vzájemné vazby mezi zdravou půdou, rostlinami, stromy a zvířaty. Přestávají odhánět všechno, co bzučí, protože chápou důležitost opylení, které předchází sladké jahodě. Vnímají rozdíl v chuti plodů vypěstovaných bez chemie a dozrálých na slunci. Zvířata nejsou najednou jen maso, ale zdroj živin i pro kompost a půdu, živý tvor, který si zaslouží péči a respekt. Na vlastní svaly zažijí vztah mezi množstvím potřebné práce a konečným jídlem, ke kterému nevědomky získávají větší respekt. Děti nejsou na farmě nikdy jen samy za sebe. Učí se pracovat spolu, pomáhat si, pečovat.
Vermikompostování
Je způsob rozkladu organického odpadu na použitelnou hmotu s využitím žížal. Domácí vermikompostér je několikapatrová nádoba určená ke kompostování domácího organického odpadu pomocí žížal.
Zdroj: Wikipedie
A tyhle svaly mám taky?
A to není všechno. Zdánlivě jen farmaří, ale zároveň se při luštění křížovky na téma „žížala“ učí český jazyk, rytí záhonů je významně poučí o důmyslnosti páky a zároveň objeví i něco z anatomie (tyhle svaly mám taky?). Rozměřování záhonů, odlévání vody, vážení brambor – samé počty, převody, míry, ale nikdo netuší, že je to zrovna matematika. Teorie v praxi. A mohu pokračovat: ze sklizených plodů je najednou galerie pod širým nebem, třídění smíchaných semínek fazolí učí trpělivosti a pozornosti. Ohromné množství nachozených kroků a vydanou energii již zmiňuji jen tak na okraj.
Učení venku nás baví
Jeden zeleninový záhon vydá na celou laboratoř pro mnoho předmětů najednou. Školní farma Magic Hill má záhonů hned celé pole, k tomu dřeviny i zvířata. A je otevřená i pro děti z ostatních škol.
Učit venku nás prostě baví. A baví to hlavně děti.
